Od 1. 1. 2016 se chystá (ú)plná rehabilitace až renesance jednoduchého účetnictví

A) Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., ve versi od r. 2004, ukládá definovaným účetním jednotkám povinnost vést – ohledně svých aktiv, pasiv a pohybu majetku – účetnictví v plném rozsahu (slangově = podvojné) nebo v tzv. zjednodušeném rozsahu (nezaměňuj s „jednoduchým účetnictvím“); spolky (dříve občanská sdružení), církve a honitby, pokud jejich celoroční příjem nepřesáhnul […]

A) Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., ve versi od r. 2004, ukládá definovaným účetním jednotkám povinnost vést – ohledně svých aktiv, pasiv a pohybu majetku – účetnictví v plném rozsahu (slangově = podvojné) nebo v tzv. zjednodušeném rozsahu (nezaměňuj s „jednoduchým účetnictvím“); spolky (dříve občanská sdružení), církve a honitby, pokud jejich celoroční příjem nepřesáhnul částku 3 mil Kč, pak mohly a mohou dle § 38a/ (v aktuálním znění do 31.12.2015) vést „jednoduché účetnictví“, byť podle normativně tzv.“mrtvých pravidel“, jak jsou v zákonu „blanketně uvedeny“. Všechny tři účetní alternativy jsou „stejně legální“, neboť jsou – ať tak nebo tak – definovány zákonem.

B) V r. 2010 však vláda ČR „jen“ svým Usnesením č.92 (přesněji jeho Přílohou I. – Zásady, část druhá, bod 1, písm. i) zákonnou legalitu „jednoduchého účetnictví“ zcela diskvalifikovala, a to potud, že stanovila podmínku pro „subjekty z neziskového sektoru“, pokud by měly být příjemci dotací ze státního rozpočtu, že musí vést podvojné účetnictví podle zákona č.563/1991 Sb. (nelze přehlédnout, že v r. 2010 cit. zákon již pojmově neobsahoval termín „podvojné účetnictví“, ale jen pojem „účetnictví v plném rozsahu“…). Oporou pro tento vládní manévr – v té době – měl být § 14, odst.3, písm. g (nyní § 14, odst. 4, písm. g) zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech, kde je uvedeno, že „poskytovatel dotace vydá rozhodnutí, které obsahuje …případné další podmínky, které musí příjemce dotace v souvislosti s použitím dotace splnit“(zdá se býti ale diskutabilním, pokud veřejné právo – rozuměj na úrovni „speciálního“ zákona – definuje některý /i účetní/ parametr a jeho podmínku také za legální, a tedy již splněný, aby zájemcům/příjemcům dotací pod legendou „další podmínky“ byla určena podmínka, která se míjí s jejich již zákonnou expozicí – z hlediska právě veřejného práva, a to i u vědomí, že na dotaci není samozřejmě právní nárok).

C) Každopádně tímto manévrem byly – „jaksi v mžiku a nad to bez časového varování“ či dokonce širšího projednání s kompetentními zástupci „spolkového sektoru“ – v podstatě „tisíce (i sportovních) spolků“ (s pravidelnou-soustavnou činností) vyřazeny z přímé nebo přenesené účasti na dotacích ze státního rozpočtu(rozuměj – v daném kontextu – na sportovní činnost nebo na údržbu TVZ).

D) Je-li zákonem č. 115/2001 Sb. o podpoře sportu definován „sport“ jako „veřejně prospěšná činnost“, a je-li zákonem č. 563/1991 Sb. o účetnictví definována „legalita a podmínky“ jednoduchého účetnictví, pak jezjevně diskriminační, aby skromně hospodařící spolky (lokální kluby a jednoty) se sportovním programembyly takto „přes hranu ústavnosti“ vytlačeny z možné podpory ze státního rozpočtu (tím je totiž – vůči nim – narušen kontext celého právního řádu a ústavně garantována rovnost stejných příležitostí (!!), nehledíc na to, že jiné (v čase následující) Usnesení vlády ČR č. 167/2011, v rámci „Koncepce státní politiky“, deklarovalo podporu také všeobecné sportovní činnosti = což se zdá jako (tehdy i nyní) neuvěřitelné „pokrytectví“ (!!!) .

E) NYNÍ (na základě vládního návrhu) Parlament dne 12. 8. 2015 schválil zákon č. 221/2015 Sb., kterým se(mj.) rozsáhle novelizujes účinností od 1.1.2016 – zákon o účetnictví, a to včetně (ú)plné REHABILITACE až RENESANCE jednoduchého účetnictví, kdy jsou nově redefinovány jeho podmínky a parametry . Účelem zákona není, ostatně ani nemůže býti, určovat, které z jím definovaných účetních soustav nebo parametrů jsou lepší nebo horší, či dokonce více nebo méně legální či jinak (ne)bezpečné, ALE TOLIKO V OBECNOSTI definovat korporátní profily, matematické limity obratu, resp. majetku a věcnou daňovou expozici, kdy lze (i soukromou volbou) ještě oprávněně a legálně účtovat v režimu jednoduchého účetnictví. MF ČR musí – do doby účinnosti novelizovaného znění zákona – ještě vydat nejméně 2 prováděcí předpisy k bližšímu vymezení některých nových technických parametrů jak „podvojného“ účetnictví (v plném rozsahu, tak v tzv. zjednodušeném rozsahu), tak „jednoduchého“ účetnictví .

Z těchto důvodů přinášíme, z opatrnosti, toliko předběžně a proto jen SIGNÁLNĚ znění DVOU nových klíčových ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., jak budou účinná od 1. 1. 2016, a to ustanovení § 1f a ustanovení § 13b, která NOVĚ reflektují „jednoduché účetnictví“ !!!

F) Jakmile bude nové znění zákona o účetnictví „dokompletováno“ prováděcími předpisy MF ČR, tak se k této problematice PTU (vůči členským TJ/SK) vrátí patrně v detailnějším provedení, eventuálně k tomu budou uspořádány ekonomické semináře, pokud o to bude převažující zájem mezi členskými TJ/SK, jak pro ty s „podvojným“ účetnictvím, tak pro ty s „jednoduchým“ účetnictvím (předběžná úvaha = leden 2016) .

ZÁVĚREČNÁ POZNÁMKA :

Bude zajímavé sledovat, zda (současná) vláda, jako strůjce poměrně zásadní a rozsáhlé novely zákona o účetnictví, jak má být účinná od 1. 1. 2016, také či nikoli „nahlédne“ na neblahé počínání „před-předchozí vlády“, resp. na její usnesení č. 92 z r. 2010, a to i tak, že by UŽ pro rok 2016 „spolkům s jednoduchým účetnictvím“ zpřístupnila-obnovila možnost veřejné – státní – podpory = v daném případě v oblasti „sportovních grantů“.

V Praze, 17.9.2015

JUDr. Alexander Vachta

§ 1 f zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb., účinný od 1. 1. 2016

(1) Účetní jednotka (podle § 1 odst. 2 písm. a) a b)) může vést jednoduché účetnictví, pokud

  1. není plátcem daně z přidané hodnoty,
  2. její celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 mil. Kč,
  3. hodnota jejího majetku nepřesáhne 3.000.000 Kč,
  4. a je současně:
    • spolkem a (nebo) pobočným spolkem,
    • odborovou organizací, pobočnou odborovou organizací, mezinárodní odborovou organizací a pobočnou mezinárodní odborovou organizací,
    • organizací zaměstnavatelů, pobočnou organizací zaměstnavatelů, mezinárodní organizací zaměstnavatelů a pobočnou mezinárodní organizací zaměstnavatelů,
    • církví a náboženskou společností nebo církevní institucí, která je právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností, nebo
    • honebním společenstvem.

(2) Účetní jednotky uvedené v odstavci 1 při vzniku nebo zahájení činnosti mohou vést jednoduché účetnictví, pokud lze důvodně předpokládat, že splní podmínky podle odstavce 1 k rozvahovému dni prvního účetního období.

(3) Přestane-li účetní jednotka, která vede jednoduché účetnictví, splňovat podmínky pro vedení jednoduchého účetnictví stanovené v odstavci 1, vede (! = podvojné = !) účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu v souladu s § 13a, a to od prvního dne účetního období následujícího po účetním období, ve kterém účetní jednotka tuto skutečnost zjistila. S výjimkou ukončení činnosti může tato účetní jednotka ukončit vedení účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu a zahájit vedení jednoduchého účetnictví nejdříve po uplynutí 5 po sobě následujících účetních období, ve kterých vedla účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu.

(4) Celkovými příjmy se pro účely jednoduchého účetnictví rozumí úhrn příjmů zjištěný z přehledu o příjmech a výdajích za účetní období. Do úhrnu příjmů se nezahrnují průběžné položky a příjmy z prodeje dlouhodobého majetku a příjmy nahodilé a mimořádné.

(5) Hodnotou majetku se pro účely jednoduchého účetnictví rozumí úhrn majetku zjištěný z přehledu o majetku a závazcích sestaveného k rozvahovému dni. Do úhrnu majetku se nezahrnují pohledávky z prodeje dlouhodobého majetku a jejich úhrady, pohledávky nahodilé a mimořádné a jejich úhrady.

(6) Způsob přechodu z účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu do jednoduchéhoúčetnictví a z jednoduchého účetnictví do účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahustanoví prováděcí právní předpis (poznámka: vyhlášku MF ČR teprve vydá).

§ 13b zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb., účinný od 1. 1. 2016

Jednoduché účetnictví

(1) Účetní jednotky v jednoduchém účetnictví vedou účetní knihy, kterými jsou :

a) peněžní deník,

b) kniha pohledávek a kniha závazků,

c) pomocné knihy o ostatních složkách majetku.

(2) Peněžní deník obsahuje alespoň informace o :

  1. peněžních prostředcích v hotovosti a peněžních prostředcích na účtech zejména v bankách, spořitelních a úvěrních družstvech,
  2. příjmech a výdajích skutečně přijatých či zaplacených v účetním období,
  3. průběžných položkách, za které se považují pohyby peněžních prostředků, které nejsou konečným příjmem nebo výdajem podle písmene b).

(3) Účetní jednotky v jednoduchém účetnictví sestavují přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích (dále jen „přehled“). Přehled sestaví účetní jednotka nejpozději do 6 měsíců po skončení účetního období. Na tento přehled se použijí § 18 odst. 3, § 19 odst. 1 a 2, § 29 odst. 1 a § 31 odst. 2 písm. a)obdobně.

(4) Účetní jednotky v jednoduchém účetnictví neuplatňují hospodářský rok a dále nepoužijí § 1b až 1e, § 14, § 18 odst. 1, 2 a 4, § 24 odst. 6 písm. b) s výjimkou způsobu oceňování peněžních prostředků, § 25 odst. 3, § 26, § 27 a § 28 odst. 6. Ostatní ustanovení tohoto zákona použijí účetní jednotky v jednoduchém účetnictví tak, aby bylo v souladu se smyslem, účelem a metodami stanovenými pro jednoduché účetnictvía aby přehledy sestavené podle odstavce 3 poskytly ucelenou informaci o příjmech, výdajích, stavu majetku a závazcích účetní jednotky.

(5) Uplatnění postupu podle odstavců 3 a 4 se nepovažuje za porušení § 7 odst. 1 a 2.

(6) Obsahové vymezení účetních knih, uspořádání, členění, označení a obsahové vymezení položek přehledů a metody v jednoduchém účetnictví stanoví prováděcí právní předpis (poznámka = vyhlášku MF ČR teprve vydá) .

Copyright PTU 2000-2016, všechna práva vyhrazena. Created by Designeo Creative s.r.o.